Užitečné rady

1. Před samotným založením záhonové výsadby je potřeba podrobně naplánovat plochu, na které se bude záhon nacházet a položit si několik základních otázek:

a. jaké jsou podmínky na stanovišti – světelné a půdní poměry, zda je naše půda vhodná pro zahradní účely

b. kolik chceme do výsadby investovat – závlaha, mulčování, vytvoření okrajů kvůli kosení, umělecký prvek – to všechno zvyšuje rozpočet, ale je nevyhnutelné pro dosáhnutí maximálního efektu výsadby

c. kolik času jsem ochotný věnovat ošetřování a péči o výsadby (platí jednoduchá úměra – čím více kvetoucích druhů, trvalek, letniček a cibulovin, tím náročnější bude údržba)

d. jaký účel bude záhonová výsadba plnit (funkční protihluková bariéra od komunikace, plně estetická výsadba u terasy, pohledové odkrytí plochy pro relax, vytvoření intimního zákoutí pro knihomoly,...).

Po zodpovězení těchto otázek si připravíme jednoduchý nákres (nejlépe v měřítku 1:100, tedy 1cm na nákresu = jeden metr v zahradě), kde si zakreslíme tvar záhonu, který plánujeme založit. Potom přistoupíme k sestrojení plánu výsadby, na což si budeme potřebovat vybrat ty správné rostliny.

2. Vhodný výběr rostlinného materiálu (dřeviny, trvalky, trávy, letničky) musíme zvážit podle následujících kritérií:

a. Podle ekologických a stanovištních podmínek – sluneční poměry (slunce, polostín, stín), vodní poměry (sucho, vlhko – ty nemusím zvažovat v případě, že plánuji realizaci závlahového systému), půdní poměry (kyselá, zásaditá) – což se dá v případě potřeby změnit.

b. Podle funkce – např. na pohledové oddělení rodinného domu od místní komunikace (funkční zeleň) budu volit převážně dřeviny sloupovitého vzrůstu, nejlépe stále zelené, které během roku zachytí co nejvíce hluku a prachu; záhon při vstupu do domu, u terasy a míst relaxace bude esteticky doplňovat stavbu a vytvářet reprezentativní charakter prostoru.

c. Každý záhon by měl mít kromě výše uvedených kritérií i určitou dynamiku, kterou zabezpečíme:

* volbu různorodé druhové skladby, kombinací jehličnatých dřevin, listnatých dřevin, trvalek, trav.

* výškovou gradací výsadby – v pozadí vyšší sloupovité dřeviny, které vytvoří kulisu pro kvetoucí keříky a trvalky, případně pestrobarevné solitérní dřeviny

 * postupností kvetení – výběrem druhů, kde zabezpečíme kvetení od časného jara do pozdního podzimu

* když chci mít estetický účinek i v ostatních ročních obdobích – volím dekorativní prvky (kameny, vodní prvek, socha, napajedlo...) jako součást záhonu.                        

Po výběru vhodných rostlin si je zakreslím do svého nákresu, abych věděl, kolik a jakých rostlin mám zakoupit. Doporučujeme jen nákup certifikovaného a plně označeného zdravého rostlinného materiálu, aby později nedošlo k nedorozuměním a nenarostla nám „zakrslá“ forma borovice do obrovských rozměrů. Teď můžeme přistoupit k samotné realizaci.

3.  Před založením je potřeba plochu vyčistit od stavebních zbytků, (stavebníci bývají dost nepořádní a zanechají po sobě pořádnou spoušť), invazivní zeleně a zeleně, která nevyhovuje našemu architektonickému záměru. Pokud chci na místě ponechat nějakou pěknou dřevinu, bude potřeba ještě ve fázi zakreslování si návrhu, na dřevinu nezapomenout a ponechat jí prostor. A samozřejmě nezapomenout na její ochranu při zakládání záhonu, aby nakonec nedošlo k jejímu poškození, resp. zničení. Jestliže se v prostoru nachází mnoho plevelů, se založením je dobré počkat a plochu několikrát ošetřit kontaktním herbicidem (roundup), zkultivovat a následně znova ošetřit herbicidem, abychom předešli zaplevelení. V prvních letech po výsadbě nám to zjednoduší péči, dokud se rostliny nezapojí a znemožní růstu plevelů.

4. V této fázi můžeme přistoupit k samotné realizaci. Začneme navážkou kvalitní zahradní zeminy, čímž vytvoříme vhodné podmínky pro zakořenění vysazovaných rostlin a jejich lepší ujímatelnost. Vytyčený terén v případě zhutnění před navážkou zeminy rozrušíme a zabezpečíme tak propojení jednotlivých vrstev. Následně uděláme terénní modelaci (např. vyvýšený záhon, zídku,...). Jakmile máme naplánováno zavlažování záhonu pomocí automatického závlahového systému, tak je ten správný čas pro výkopové práce, umístění jednotlivých komponentů, hadic apod., a jeho následovné odzkoušení. V případě, že neděláme navážku kvalitnější zeminy, bude nevyhnutelné vylepšení její kvality:

- hnojením (chlévský hnůj, kompost, hnojiva)

- kultivací – rytím, prokopáním, kypřením – rozrušením zhutněného povrchu tak, abychom dosáhli optimální hrudkovité struktury půdy s dostatkem vzduchu, který je potřeba pro zdravý růst kořenového systému a celé rostliny.

5. Realizace závlahového systému – tomuto tématu se budeme věnovat samostatně

6. V dalším kroku si vytyčíme záhon podle našeho nákresu, pomocí pásma a kolíků si vyznačíme jeho okraj. Vytvoříme lem, okraj, obrubu (např. cihla, dlažební kostka, žulová kostka, dřevěné palisády, plastový okraj,...). Platí zásada, že horní hrana lemu by měla být v úrovni okolního terénu, aby kolečko sekačky mohlo po ní plynule přejet a nemuseli jsme okraje trávníku pracně stříhat trávníkovými nůžkami  nebo křovinořezem. Potom můžeme rozmístit rostliny a přistoupit k samotné výsadbě podle našeho plánu výsadby a rostliny rozmístíme, přesně jako jsme si zakreslili na nákresu.

7. Výsadba. Jámu pro výsadbu každé rostliny volíme podle velikosti jejího kořenového balu, kontejneru. Platí zásada, že by měla být dvakrát taká velká jako kontejner. Každé rostlině dopřejeme dostatečné množství vody, a pokud jsme nedělali navážku kvalitního substrátu i startovací dávku hnojiva. Výměna půdy jen ve výsadbové jámě se zejména u vzrostlých dřevin nedoporučuje, rostlina má potom tendenci omezit růst kořenového systému jen na výsadbovou jámu a může docházet k nestabilitě dřevin. U stromů do výsadbové jámy vložíme dřevěný kůl příslušné délky a průměru, až potom zahrnujeme. Přivážeme vázací páskou.

8. Po výsadbě záhon namulčujeme 5-10 cm vrstvou mulčovacího materiálu – mulčovací kůra, dřevěná štěpka, drcené kamenivo frakce 4-8 mm, oblázky různých frakcí. Výběr závisí v převážné míře na Vás, od toho, co se Vám líbí. Materiály můžeme vzájemně kombinovat - pro zvýraznění některých rostlin, případně doplňků. Pod mulč můžeme umístit netkanou textilii, geotextilii, která zabraňuje prorůstání plevelů. Mulčovací kůra působí dekoračně, příjemně voní a udržuje vlhko. Postupným rozkladem obohacuje půdu o živiny. Bude potřeba její pravidelné doplňování až do období zapojení porostu, čímž se vytvoří podmínky nevhodné pro růst plevelů.

9. Povýsadbová péče je potřeba především  pro dosáhnutí požadovaného efektu, abychom se mohli těšit ze záhonu co nejdéle. Těsně po výsadbě a namulčování uděláme řez vysazených dřevin (zmenšení plochy výparu). Tento řez není hluboký, upravuje jen tvar dřeviny. Hluboký řez rostlin děláme v období vegetačního klidu, nejlépe brzo na jaře (únor - březen) po pominutí tuhých mrazů.

Rostliny musíme v období těsně po výsadbě pravidelně zalévat, odplevelovat a zabezpečovat dostatek živin. U kvetoucích druhů křovin a trvalek v období tvorby květních pupenů je potřeba přihnojení speciální hnojivem s obsahem fosforu a draslíku na podporu kvetení. Trvalkám s těžkým květenstvím hned po vyrostení z půdy poskytneme oporu, tak abychom květy později nepoškodili a abychom předešli polehnutí květenství k zemi. Odstraňování odkvetených květů je nevyhnutelné pro nastolení opětovného kvetení (remontace) zejména u druhů vhodných pro řez. Nevýhodou trvalek, i když nám poskytnou neskutečný barevný zážitek v podobě svých květů, je nutnost jejich obnovy po 8-9 letech po výsadbě. Trvalky můžeme volit i jako doplňkové druhy - na zaplnění místa mezi keři po výsadbě, které by se zdály prázdné, než narostou vzrostlejší dřeviny a keře. V tom případě po jejich odumření prostor zaplní rozrostlý kvetoucí keř a trvalka nám splnila svůj účel. Na dosáhnutí ještě intenzívnějšího efektu můžeme použít cibuloviny. Není je potřeba každoročně vybírat, jak se donedávna předpokládalo, jen v případě jak přestanou kvést – v tomto případě došlo k přehuštění cibulek, které odčerpávají z půdy živiny.

Keřové druhy musíme většinou každý rok pravidelně stříhat a upravovat jejich tvar, u kvetoucích keřů je to potřeba i kvůli dostatečné tvorbě květních pupenů. V prvních letech po výsadbě jde o výchovný řez, aby se nám vytvořila pěkná korunka.

Sloupovité druhy dřevin vyžadují v zimě pravidelné svazování, aby nedošlo k mechanickému poškození stromu tíhou sněhu. Jehličnaté dřeviny však v porovnání s ostatními druhy vyžadují nejméně péče, musíme jim jen zabezpečit vhodné podmínky (dostatek vláhy a živin). Před zimním obdobím je dobré rostliny přihnojit hnojivem pro vyzrání výhonů s vyšším obsahem draslíku, čímž předejdeme zamrznutí nevyzrálých výhonů. Toto hnojivo aplikujeme nejpozději koncem srpna, začátkem září v teplejších oblastech.

10. Pro dosáhnutí maximálního výsledku naší snahy můžeme do záhonu umístit zahradní DOPLŇKY:

- dekorační kameny, balvany, oblázky – nejlépe podle charakteru výsadby a lokality, ve které se záhon nachází,

- vodní prvek, fontána

- amfora, nádoba, napajedlo pro ptáčky

- umělecký prvek – socha ze dřeva, kamene a pod....

Tady se už můžeme nechat unášet svojí fantazií a vytvořit si prostor, ve kterém se budeme cítit dobře a příjemně, vypustíme z hlavy všechny problémy a zrelaxujeme s pocitem dobře vykonané práce.